


Informace o projektu „Kola a lyže, cesta k přátelství“ č. S.005.04.0019, který je realizovaný v rámci „Fondu malých projektů (FMP) v Euroregionu Silesia“ Cíl 4.2. v Programu Interreg Česko – Polsko 2021 – 2027.
Den první
V pondělí 2. června, jsme zahájili druhou část projektu česko-polské přeshraniční spolupráce z fondu Silesia s názvem Kola a lyže, cesta k přátelství. Ráno jsme vyrazili autobusem vybaveni koly do Kornowace, kde jsme po bezproblémové cestě krátce po 10. hodině zahájili cyklistickým výjezdem do okolí pětidenní kurz. Cestou jsme si prohlédli opravovaný Palác Rzuchów, kde jsme absolvovali i prohlídku s výkladem, dále jsme dojeli do vesničky Lance a odtud se vrátili po poledni do Kornowace. Po obědě jsme se odjeli ubytovat do města Raciborz, abychom se později vrátili zpět do Kornowace, kde si děti užily hry na poznání kamarádů a stmelení. Byť nás při návratu na hotel do Raciborze postihla průtrž mračen a řidič našeho malého autobusu měl co dělat, aby projel všechny laguny bez problémů, den se vydařil a my se všichni těšíme na zítřek a další výjezd. Dnešních 17 kilometrů se vydařilo.
Cyklokurz – den druhý
Úterní ráno nás probudilo poněkud podmračenou oblohou, nicméně nám to nebránilo připravit se na další etapu našeho kurzu. Tentokrát nás čekaly rozhledny a vyhlídky v okolí Kornowace. Vyjeli jsme krátce po deváté hodině a zakrátko jsme byli na vyhlídce Bociek. Pravda, není to klasická rozhledna, protože se nachází v údolí a je vysoká asi 8 metrů, ale je krásná. Navíc zde došlo ke klíčovému rozhodnutí, zda pojedeme po naplánované trase a budeme riskovat nějakou tu louži na cestě nebo se vrátíme na asfaltku. Z pochopitelných důvodů jsme šli za dobrodružstvím a zahájili soutěž o největšího bahňáka, do níž se hlavně kluci zapojili velmi zodpovědně. Jízdu všichni zvládli, a tak jsme se po 2 hodinách jízdy po loukách dostali k rozhledně v Ratiboři. Zde jsme posvačili a pokračovali k domu Sester Selesiánek, kde jsme si poslechli pohnutý osud této stavby. A pak už nás čekal návrat ke škole. Po obědě jsme odjeli na ubytování, ale ještě před tím jsme vyhlásili výsledky soutěže o největšího bahňáka – vyhrál Vojta. Dnešní vyjížďka měla 12,7 km a proběhla bez deště. Ale nebojte! Vydatně jsme zmokli při cestě na sportovní odpoledne, kdy měly stěrače na autobuse co dělat, abychom viděli na cestu. Když jsme skončili po dvou hodinách badmintonu, přehazované, ringa a stolního tenisu nebo stolního fotbalu, čekalo nás venku azurové nebe a krásné teplo, takže jsme se rozhodli jít po večeři ještě na zmrzlinu. Vše se podařilo a tak jdeme spát s pocitem dobře vykonané práce.
Cyklokurz – den třetí
Dnes jsme za slunečného a velmi teplého dne vyrazili směrem k arboretu v Ratiboři. Jeli jsme lesními cestami asi 6 km, než jsme slezli z kol před středověkou tvrzí a šli na prohlídku naučné stezky. Součástí bylo i minizoo, kde jsme viděli kozy, bažanty, pávy nebo čínská prasata. Když jsme se vrátili zpět k tvrzi, čekalo na nás překvapení v podobě opékání špekáčků na roštu nad ohništěm. Buřty se asi povedly, protože všichni se s chutí najedli. Po obědě nás čekal návrat do Kornowace po cyklostezce podél hlavní cesty. Zajímavostí bylo, že plných 7 kilometrů vedlo do kopce, takže správný prubířský kámen. Musím říct, že všichni bojovali ze všech sil, takže velká pochvala! Dnes jsme ujeli skoro 17 kilometrů! Odpolední aktivity byly věnovány pohybovým dovednostem – jízdě zručnosti a přípravě na zítřejší mezinárodní fotbalové utkání. Den jsme po večeři zakončili vycházkou do centra Ratiboře, kde si děti chtěly jít nakoupit něco na zub a něco domů. Snad se to povedlo…
Cyklokurz – den čtvrtý
Dnes jsme absolvovali nejdelší etapu – ve 20 kilometrech se skrývá návštěva vesnice Grabowka, kde jsme se zastavili u malé vyhlídky. Následovala cesta mezi retenčními nádržemi do Lubomie a potom konečně pořádný kopec do Kornowace. Výjezd to byl pořádný, ale každý to odbojoval, jak nejlépe uměl. Po zaslouženém obědě jsme odjeli na odpočinek do hotelu, protože nás odpoledne čekalo mezistátní fotbalové utkání. Zápas jsme začali aktivně a brzy jsme vedli 1:0. Když jsme na začátku druhého poločasu zvýšili na 2:0, zdálo se, že vše dopadne vítězstvím. Bohužel domácí se nevzdali a do konce zápasu dokázali výsledek otočit na konečných 2:3. Škoda, kluci hráli výborně! Ale nevadí, hlavně zvítězil sport! Ten se odehrával nejen na venkovním hřišti, ale i v tělocvičně v podobě badmintonu, přehazované a ringa. Návrat autobusem do hotelu proběhl za slunečného počasí, ale po večeři nám začalo pršet, asi proto, aby se nám na zítřejším výjezdu neprášilo od pneumatik. Těšíme se, ale někteří už i na návrat domů a na rodiče. Návrat se blíží…



